Nase prvni bokovky

Krome toho, ze jsem se se zatatymi zuby pustila do prace v call centru, se mi jeste naskytla dalsi moznost privydelku. Jednou tydne asi na dve hodiny budu kazdy ctvrtek delat nejakou praci pro nasi bytnou Whitney. Chtela ctvrtky, protoze je to garbade day, takze vzdy k ni po praci nabehnu a udelam, co bude potrebovat. Tento ctvrtek jsem si zaridila ucet ve Scotia bank, aby mi tam mohly chodit penize vydelane z call centra. Hned potom jsem sla k Whitney. Vyhodou je, ze jak call centrum, tak i Whitney jsou v miste naseho bydliste, takze nemusim nikde jezdit, cimz usetrime za jizdne a to je docela bonus. 

Whitney po me chtela shrabat vsechno listi ze zahrady, vysbirat sisky z travniku, vycistit zahony od listi, a vytrideny odpad odklidit do popelnice. Tak jsem zacala, docela svizne, potom jsem uz ale musela zvolnit tempo, prece jen, bylo to to trosku namahavejsi:-) Po dvou hodinach, kdyz uz se setmelo, jsem skoncila a dostala jsem 30 dolaru, coz bylo slibenych 15 na hodinu. 

Jeste dnes citim, jak mam namozenene cele telo, prece jen fyzicka prace trosku boli, kdyz clovek delsi dobu nic nedela:-) Ale jsem rada, protoze si nejen vycistim hlavu, ale taky se pekne protahnu.

Od te doby, co Milda pracuje v jednom pocitacovem frcu Laptop Expert, kde ma k dispozici telefon, tak v ramci toho, abysme usetrili, si uz dva mesice nedobiji kredit. Takze mame aktivni momentalne jen ten muj. Milda si zkusil dat na kijiji nejay inzerat ohledne foceni, kde nabidl sve sluzby za pomerne levnou sumu a  uvedl moje cislo. Minulou nedeli jsem mela v telefonu smsku od cloveka, ktery jako realitni agent potreboval nafotit nejake portrety pro sve portfolio. Takze jsme se s nim spojili, nevadilo mu, ze se pripojim a domluvili jsme se na odpoledne. Vyzvedl nas autem a dojeli jsme do Distillery District, kde s nim Milda nafotil nejake portety s ruznym pozadim, ktere se tam nabizelo. Ja jsem asistovala s odrazkou, osvecovala Markuv oblicej nebo naopak stinila Milduv fotak. Mark mel docela jasnou predstavu a spolupracovalo se s nim docela dobre, ikdyz mel hodne tendence hnat to k tomu, aby se vsude tvaril stastne:-) Protoze chtel i nejake portety, kde by jakoby drzel mesto ve svych rukou, vydali jsme se k jezeru. Bohuzel svetlo bylo na opacnou stranu, coz bylo nezadouci, tak jsme se premistili na druhou stranu mesta a na Mildovu myslenku nafotit neco z vetsi vysky prisel Mark s napadem, ze se pokusi dostat do jedne vyskove budovy, ve ktere nabizi luxusni byty k pronajmu svym klientum. Kdyz jsme prijeli, na recepci nas Mark uvedl jako sve klienty a domluvil vstup na strechu. Vyjeli jsme nahoru a naskytl se nam pohled na cele mesto z vysky vcetne pohledu na CN Tower. To bylo neco pro Mildu. Nejdriv tedy nafotili nejake potrety s Markem a potom si Milda neodpustil panoramata, na kterych si docela ujizdi:-) Svetlo bylo idealni, takze co vic si prat. Diky teto prilezitosti si Milda nejen privydelal, ale dostali jsme se i na misto, kam bysme se za normalnich okolnosti asi tezko podivali. Druhy den jsme se s Markem opet sesli, Milda mu predal vsechny portety a spokojeny Mark mu pridal 10 dolaru navrch. 

Tuto nedeli nas ceka dalsi akce, opet se muzu pripojit, coz je vyhoda, protoze nedele je jediny den v tydnu, kdy spolecne muzeme neco s Mildou podniknout. Mark chce tentokrat nafotit nejake condo, tedy byty pro sve klienty na sve stranky. A protoze predpovedi na zitra moc priznive nejsou, bude to idealni zpusob, jak vyuzit volny cas:-)

Prace slechti

Jak jsem se uz zminila, absolvovala jsem pohovor do spolecnosti, ktera zastupuje Rogers Business Wireless, coz je momentalne asi nejrozsirenejsi operator v Kanade. Spolecnost, ktere jsem se dobrovolne upsala, se jmenuje SMT Direct. Je to proste call centrum. Jak mi predtim vylicil Horatiu, je to hodne v pohode, Kanadani jsou v telefonu prijemni, muzes s nima mluvit a tak. Ale ze bych si to zrovna uzivala, to rict nemuzu:-D

Minulou stredu mi zavolali, ze mam ve ctvrtek dorazit na skoleni a co si vsechno mam vzit sebou. Skoleni trvalo vlastne jen tri dny. Ve ctvrtek jsme cast dne vyrizovali papirovani s mistni recepcni, podepisovali jsme hromadne nespocet vselijakych prohlaseni, vyrizovali vstupni dokumenty apod.

Bylo nam receno, ze je striktne zakazano vubec vytahnout mobil, natoz telefonovat v open space, taska musi byt pod stolem v rohu, vyrizovat si sve soukrome hovory se nesmi ani na WC, jen v kuchyni a jidelne. Pokud ma nekdo nejaky dulezity hovor, musi si zazadat o povoleni. 

Zminena recepcni - prsata cernoska v minisatech, ktera nas predtim poucovala o dress codu, nas provedla prostorami a vysvetlila nam zakladni veci. Upozornila nas na lednicku, ze ji rozhodne nemame otvirat nebo by nas to mohlo i zabit a rikala, ze urcite muze byt zdravi nebezpecne si tam cokoli dat. Nicmene lidi ji stejne pouzivaji. Mimochodem zrovna dnes jsem videla, jak si tam jeden clovek neco dal a opravdu, je to skutecne nejvetsi humus....

Druhou cast dne jsme stravili ve skolici mistnosti, kde nam prednasel pomerne dulezitej typek. Nejdriv jsem si rikala, ze je pekne namistrovanej, ale pak mluvil docela rozumne, ze me dokonce ani neodradil:-) Nekolik hodin nas skolil o produktu, ktery budeme potom prodavat. Druhy den nas skolil taky on, takze jsme absolvovali dvoudenni nebo spis nekolikahodinove skoleni o produktu a v sobotu nas dalsi clovek zase skolil ohledne systemu, ve kterych budeme pracovat. To bylo vse. 

V pondeli nas poslali, jak rikaji "on the floor". Takze jsme vetsinu dne stravili shadowingem, to znamena, ze jsme sledovali, co delaji zamestanci a taky nam jeste vsechno mozne ukazovali a vysvetlovali. Pry je hlavne dulezite se nazacatku hlavne naucit script, to znamena, vse, co se musi zakaznikovi pri hovoru rikat, zachovat vsechna pravidla, protoze jde o 100% kvalitu. Zatim se urcite nemame soutredit na to, ze chceme prodat, ale hlavne se naucit spravne cely call vest. No je jasne, ze skoleni bylo nedostacujici a vyznat se v systemu, to se zkratka musime naucit zachodu. Samotny script je taky docela rozsahly, takze to urcite neni tak jednoduchy. Na konci smeny nas dokonce uz donutili nejake cally udelat. Takze v pondeli jsem mela prvni dva:-)

No a od uterka uz jedu normalne. Vcera jsem nastesti jeste stravila dalsi tri hodiny u dalsiho vysvetlovani, takze jsem se aspon vyhnula callum. Ale jinak je to super, produkty poradne neumim, sript taky ne, proste je to sranda. Uz na zacatku jsem si rikala, ze se budu snazit k tomu pristupovat s klidem, proste o nic nejde. Snazim se to dodrzet jak muzu, protoze co prodam nebo neprodam zakaznikovi je mi fakt u pr... Chodim tam jen proto, abych vydelala penize, nic jinyho me nezajima, takze cim dyl vydrzim, tim lip. To je moje motivace. Jeste jsem zapomnela dodat, ze jsem puvodne byla prijata na vecerni smenu, to znamena od 17.00 do 23.00. Protoze se ale naskytla prilezitost, kdo mel zajem, mohl se nechat preradit na denni smenu, coz je muj pripad. Jenze denni smena je delsi. Od 9.00 do 16.30, takze celych sedm hodin!!! No co uz, aspon bude vic penez, ale zase o to dyl se v tom budu koupat. Tak zatim proste jedu, jeste dva dny a mam prvni tyden zasebou. A to uz nejake penize hodi. Za skoleni se taky plati mzda, jen je nizsi. Jeste nam strhnou 20 dolaru za kartu a 25 za trestni rejstrik, kterej fakt nevim, kde si zrovna v mym pripade sezenou:-D Ale to je mi fuk.

Jeste se vratim k popisu prostredi. Je to tam takove osumtele, takove zasle, at uz koberce, pozkozene zidle, nevzhledne paravany a tak vsechno. Zastoupni zamestnancu je prevazne indicke narodnosti, ale jsou tam i cernosi a pakistanci a je tam i zastoupeni zen muslimskeho vyznani a s tim se poji i jejich nabozensky odev vcetne satku, ktere maji neustale na hlave. "Vudci" neboli team leaderi a couchove jsou snad vsichni Indove a docela to zerou:-D No ale zase musim rict, ze se nam snazi pomahat a jsou v pohode. No aby ne, kdyz jsem jejich potencionalni vysavaci zakazniku. 

U kazdeho teamu je flipchart - magneticka tabule, na kterou couch nebo kdo to je, napise jmena lidi v teamu a dela u kazdeho carky kolik toho proda. Od vcerejska uz tam figuruje i moje jmeno..... Kolem desate rano probiha neco jako porada, proste motivace lidi, jak maji delat, na co se soustredit, ceho se vyvarovat a tak podobne. Pak si jeste vsichni zatleskaji:-D Nojo, ja jim to neberu:-D

Dalsi vec je, ze nabiraji opravdu masove. Nejen proto, ze Rogers rozjel nekolik kampani, ale i proto, ze se to tam proste toci. Spousta lidi co nastoupi to vzda jakmile je nekdo posadi ke telefonu. Proto takovy obrat;-) To mi rikal jeden clovek, ktery tam je asi mesic a pul. takze jsem dobra, jeste jsem neutekla!!:-D

Prace u pocitace probiha tak, ze se kazdy prihlasi do nekolika systemu a zaloguje se na cally. Pak uz chodi jeden za druhym. Sluchatka na hlave a automaticky se vytaci cislo.. proste neni vyhnuti. Jako snazim se obcas nejak ulejt, ale zas tak uplne to nejde.... :-\

Zrovna predevcirem mi volala jedna pani z agentury, ze ma pro me praci, uklid 40 hodin tydne. Uz jsem chtela zbehnout, prece jen budu mit radsi cistou hlavu!! Ale seslo z toho, takze zatim zkusim vytrvat a kdyby se naskytlo neco jinyho, budu radsi dezertovat:-)

To je prozatim vse. Takze heslo zni RADOSTNE!!!! ;-)

Dalsi pruzkum mesta

Minuly tyden v pondeli jsem se vydala do mesta dobit si kredit na mobil. Naivne jsem si myslela, ze kdyz jsme puvodne koupili kredit 18.1., tak kdyz to o par dni protahnu a koupim si kredit az 22.2., o to se mi prodlouzi interval. Chyba. Ikdyz jsem si dalsi mesic zaplatila az od 22.2., 17.3. uz nebylo mozne volat a nic. Stejnym zpusobem to tu funguje i s mesicni jizdenkou na metro. Idealne kupovat zacatkem mesice, protoze to nefunguje stejnym zpusobem jako u nas. Vyhodou je, ze mesicni karta je prenosna, takze si ji na nejake vetsi pochuzky nebo jezdeni po meste pujcuju, protoze se na ni da jezdit samozrejme neomezene. Tentokrat mi ale opravdu prisla vhod:-)

Predtim jsem se jeste stavila v obchode Phantom s damskymi puncochaci, plavkami a jinym sortimentem, kde jsem to pred par dny vzdala se zaucovanim, vratila jsem vsechny materialy s tim, ze prodavacka proste ze me nebude:-) a stavila se k Davidovi zjistit informace ohledne Febe. Nahodou tam byl. (Ve svem bufetu nebo restauraci King David;-) Zjistila jsem, ze mu ta mrcha jeste porad dluzi a ze uz tam nebydli. Bohuzel nam uz vubec telefon nezveda takze to uz je asi pase:-( Vykliskat ji je malo.

Potom jsem se vydala prozkoumat dalsi cast Toronta, ktera by se dala pripadne projit. Ze zastavky metra Donlands jsem prestoupila na tramvaj, ktera me dovezla na Coxwell, odkud jsem to vzala pezky asi 20 minut k jezeru. Uz jak jsem vystoupila, tak byl citit studeny vzduch, ktery je hodne ovlivnen prave hodne chadnym jezerem. Na chvili jsem se zastavila ve Woodbine parku, kde jsem si dala par susenek s kremem z javoroveho syrupu:-) a potom jsem pokracovala dal k malemu poloosotrovu, na kterem je Ashbridge`s Bay Park a smerem na druhou stranu zacina promenada, kterou tvori dlouhy dreveny chodnik - The boardwalk. Puvodne jsem myslela, ze se projdu jen kousek, ale nakonec jsem dosla na uplny konec:-) Tentokrat jsem byla trosku lip pripravena na teplotni rozdil, takze s bundou mi bylo dobre.

Po molu se prochazela spousta lidi, po strane je i dalsi cesta, ktera je urcena pro kolisty, bruslare apod. Dokonce jsou tu i tenisove kurty, takze je videt, ze v teto casti Toronta travi mistni svuj volny cas.

O neco vys, soubezne s promenadou vede ulice Queen, od ktere usti casto primo nad promenadu male tiche ulice jak s malymi domecky, tak i s residencemi pro movitejsi obyvatelstvo. 

Ke konci promenady jsem natrefila na Balmy Beach Canoe Club, jehoz historie saha do zacatku minuleho stoleti.  http://www.balmybeachcanoe.com/AboutUs.aspx

Vsimla jsem si, ze podel plaze i primo na konci Boardwalku je vybeh pro psy. Myslim, ze psu tu neni zdaleka tolik, kolik je u nas, ale lidi tu maji pro psy povicero takovych vybehu, ktere jsou vzdy obklopene drevenymi ohradami. 

Tady se urcite s Mildou jeste vydame, myslim, ze to bude hodne fotogenicke:-)

Puvodne jsem mela namireno k Mildovi do prace, ze to zpatky vezmem spolu. Nejak jsem to ale nestihala a nakonec jsem jeste zajela zase kamsi dopr... Nejak me asi bavi zajizdet neznamo kam:-) Misto toho, abych vystoupila v centru a vydala se na nejblizsi zastavku metra, nejak jsem to zase prejela kamsi mimo. Uz byla tma, naskocila jsem na zpatky jedouci tramvaj, pak jsem ale vystoupila na ulici a vubec jsem nemela predstavu, kam se vydat, protoze ulice tu jsou nekolikakilometrove, takze bych taky mohla jit pekne dlouho nez bych nekam dosla. Poradili mi, kam se vydat na autobus, kterym jsem konecne dojela k metru a odtamtud s hodinovym zpozdenim dorazila domu. Milda si toho dne zrovna zapomnel klice, takze na me cekal celkem vklidu:-) venku pred domem. Stihla jsem ho totiz jeste, kdyz byl v praci, tak jsme spolu mluvili, takze asi tusil, ze jsem zakufrovala:-)

Potom jesm se tomu uz ale jen smala:-)

Kam v Torontu

Na nasi nove adrese, kde jsme se docela zabydleli, jsme uz zacali treti tyden. Krome toho, ze tu je fakt docela malo svetla a temer zadny telefonni signal - chytam ho z okna a nijak zvlast dobre vybavena kuchyn, jsme si tu zatim docela zvykli. Ale je to tu docela prostorne a kuchyn ani koupelnu s nikym nesdilime, coz je vyhoda:-) Cekame jen, az se uvolni jiny basement na jine ulici, ktery je utulnejsi a svetlejsi.

Takze druhou nedeli, co jsme se premistili do teto lokality, jsme se vydali prozkoumat mistni hrbitov.

Teploty stouply az ke 20 stupnum, takze krasne jarni pocasi. Protoze jak se zda, Kanadani to s parkama nijak moc neprehaneji, parkem totiz nazyvaji jakoukoli mensi travnatou plochu, kde se muze vyskytovat par lavicek a nejake detske hriste nebo prolizacky, nevidim to tady nijak slavne nato, jake obrovske plochy tu jsou. Takze takovy hrbitov, ktery ma velkou plochu muze krasne takovy park zastoupit. 

Hrbitov tvori velke travnate plochy, na kterych jsou naskladane ruzne pomnicky s sirokym asijskym zastoupenim, ale najdete tu i spoustu dalsich "mensin". Nektere pomniky jsou poskladane v radach, jine jsou tak vselijak nerovnomerne rozmistene v prostoru. Mezitim vedou mensi silnice a ikdyz je parkoviste primo pred hrbitovem, hodne lidi nevaha privest se autem az ke svym pomnickum.

Prochazka je tam ale prijemna a krome spousty veverek se tam promenaduji i husy.

Minuly tyden jsem zajela k Mildovi do prace, dali jsme si spolecne obed a potom jsem se vydala do mesta k jezeru. Vzala jsem to od Torontskeho vystaviste podel pobrezi a dosla jsem az temer k Unionu, kde jsem nastoupila na tramvaj do metra. Pobrezi Ontaria je urcite jedna z veci, ktera stoji v Torontu za videni. Ikdyz jeste nic nekvete, staci, kdyz je kolem 20 stupnu, sviti slunicko a hned je to prijemna prochazka. Pobrezi je docela rozmanite, na jedne casti je to spis jako v parku, dal uz to vypada zase jinak. Zajimavym ozivenim jsou drevena mola, ktera jsou postavena do takovych vln a tento motiv se opakuje vickrat. Jinak je mozne z docela male blizkosti pozorovat, jak pristavaji letadla na male letiste na protejsim ostruvku.

Samozrejme jsem vse zhodnotila jako velmi fotogenicke a hned doporucila Mildovi, ktery me tam sam poslal:-) Takze jsme to hned tuto nedeli zopakovali, jen jsme se vydali z opacne strany a skoncili u vystaviste.

Ted neco pro pobaveni. Kdyz jsme se premistili z nasi byvale adresy na Bathurst po vsech tech akcich kolem Febe, mimochodem, jeste jsme od ni nevideli ani dolar, coz se dalo cekat, takze kdovi, jestli ty penize vubec jeste uvidime...., tak jsem samozrejme zase rozdala par zivotopisu na Yonge - v nasi nove lokalite. Jeden jsem dala dokonce i do obchodu s erotickymi pomuckami. On totiz nebyl oznacen tak, jako u nas Sex shop. Ve vyloze byly nejake figuriny oblecene ve spodnim pradle, spis sportovnim a na dverich byla mala cedulka od 18 let. Az kdyz jsem vesla dovnitr, tak jsem to vse videla. Ale rekla jsm si, tak co:-) No nikdo se mi samozrejme neozval. Jeste jsem dala do jedne restaurace, kde mi jeste ten den typek volal, abych dosla na pohovor. Tak jsem tam dosla a videla jsem nebo spis citila, jak mel slusne popito, ale mluvit se s nim dalo. Ale zkratka tam je potreba mit tzv. Smart serve, coz je karta, ktera opravnuje k prodeji a servirovani alkoholu. To jsem zatim nechala byt. 

Minuly tyden mi spolubydlici Horaciu dal kontakt na spolecnost, ve ktere pracuje, ze pry tam nabiraji. Slo by o volani zakaznikum, mistni operator Rogers. No sice nic moc prace, ale zavolala jsem, byla jsem na pohovoru, vzali me a ted cekam, kdy nastoupim. Tak uvidime, co z toho bude..

Jak se stavi dum

Uz v prvnich dnech, kdy jsme dorazili do Toronta, jsem mela takovy zvlastni pocit ze vseho co me obklopuje. Umele vytvorene mesto plne obchodu v cinskem stylu, to znamena zadny prehnany duraz na vzhled a estetiku, vse ucelove zarizene bez hlubsiho smyslu pro detail nebo originalitu. V obchodech ruzovomodre svitici napisy "open", vetsinou pripominajici frcy a bazary, ktere tu ovsem funguji pravoplatne jako standartni obchody. O shopy typu Dollarama s velmi levnym zbozim, ktere tu docela vyhledavame, bych doma ani nezavadila. Tady tyto obchody podobneho typu evidentne frci a neradi se mezi "menecenne".

Stejne tak jsem mela pocit i z domku, ve kterych bydli lide. Muj prvni dojem byl, ze cihla neni cihla, kamen neni kamen, drevo neni drevo, sklo neni sklo. Zkratka jakesi napodobeniny vsude kolem nas.

Nebyla jsem tak daleko od pravdy. Schvalne si vsimam domu, ktere se stavi od zakladu.

Nejsem zadny odbornik, ale vidim, ze zdejsi domy jsou tvoreny jakousi zeleznou konstrukci, ktera je potom vyplnena deskami ze slisovanych kusu dreva. Tato faze potom pokracuje dalsi izolacni vrstvou, ktera je pokryta jiz vyse zminenou imitaci cihel, kamene apod. Mozna je to zjednoduseny pohled, ale pisu, co jsem videla:-) Uvnitr kdyz si zaklepete na zed, ozve se duty zvuk a jiste se kazdy dovtipi, jak je vse z okolnich mistnosti slyset. Bydlime ted v suterenu, takze kdyz nekdo chodi nad nami, mame pocit, jako kdyby nam skoro slapal po hlave nebo tu byl primo s nami. Slysite kazdy zvuk, jakoby vse bylo z papiru. Mozna tu jsou i nejake "klasicke" domy, cihlove, jak jsme zvykli, ale bude jich tu pomalu. 

Mesto, jak uz jsem drive zminila, je hodne rozlehle, clovek tu muze stravit cestovanim hodiny. Je to zrejme tim, ze Kanadane maji spoustu mista a maji radi sve male jednopatrove nebo dvoupatrove domecky s travnikem. Takze kdyz se ocitnete mezi panelaky na nejakych sirokych rusnych ulicich, staci, kdyz zajdete vedlejsimi ulicemi dal a uz se ocitnete v mistech, kde je klid, a male dlouhe nekonecne ulice plne takovychto domecku. Ulice maji vetsinou chodnik jen z jedne strany, naproti uz je jen trava a vjezd do garazi. Chodniky jsou z velkych panelu, s zadnymi kachlickami se tu nikdo nemaze. Po travniku a na stromech se prohaneji veverky, kterych tu je nadprumerne mnozstvi. Kocek jsem tu zatim videla jen nekolik, tady proste vladnou veverky:-) Ikdyz jsou to takove dobre zivene zapasnice, porad me jeste neomrzelo je pozorovat, jak splhaji po stromech, behaji po plotech, sedaji na verandach, dokonce pochoduji i po dratech elektrickeho vedeni, ktere tu narozdil od nas neni vedene v zemi.

Dalsi vec je bezpecnost. Co se tyce dveri, jsou takove spis psychicke, myslim, ze kdyby je nekdo chtel vykopnout, jiste by to nebyl zadny velky problem. Ale vypada to, ze je tu v tomto smeru naprosto bezpecno. Takze verim tomu, ze kdyz odejdete a nechate odemceno, vubec nic se nestane. My to ale riskovat nebudeme:-) Spis se mi stal opacny problem. Nemohla jsem se dostat dovnitr, protoze se dvere zevnitr zamcely. Jeste ze se objevil spolubydlici a zachranil me:-)

Momentalne sdilime domek asi se ctyrmi spolubydlicimi. Jeden z nich je puvodem z Rumunska a uz tri roky tu studuje. Je tak trosku zvlastni. Prvni noc, co jsme tu spali, tu nekdy z rana soupal nabytkem a neco stehoval, ze jsme nemohli spat. Uz dvakrat jsem slysela jak si pousti Madonnu a doprovazi ji svym zpevem, coz je dost zajimavy poslouchat:-D Potom je tu jeste nejaka studentka z Parize, nejaky Cinan a potom Cinanka, ktera taky moc rada zpiva:-) Uz jsem ji parkrat slysela. Nejdriv jsem si myslela, ze nacvicuje nejake operni arie, ale je to pry v souvislosti s jejim nabozenstvim, rikal Milda, ktery vcera pomahal Horaciovi stehovat postel z jenoho pokoje do druheho. Postel ale bylo nutne rozdelat, aby prosla dverma, takze bylo potreba koupit spravny sroubovak. To se ale Horaciovi nepodarilo, takze dvakrat lital tam a zpatky, protoze vzdy koupil spatny. Asi to nebude technicky typ:-) V sobotu budeme poradat spolecnou party, tak jsem zvedava, kam az se to zvrhne;-)

Kauza Febe

Prisel cas vratit se opet k nasi oblibene Febe a problemum s ni spojenym..
V den, kdy jsem se vracela z neuspesneho honu na praci u Turka v obchode, vzala jsem to cestou k Febe, abych se podivala, v jakem stavu je nas apartman. Vse mi ukazala a videla jsem, ze krome vymalovanych zdi, odstraneni koberce a kramu z naseho pokoje se za cely mesic s nicim nepohlo. To me zrovna moc nepotesilo, ale Febe me opet ujistovala, ze uz zbyva jen vycistit parkety, nalakovat je tremi natery a do kuchyne privezou nova dvirka, ktere druhy den nasadi. Moc jsem tomu nechtela verit, ze by se to melo za vikend stihnout. Takze realne to vypadalo na dalsi tyden. Chteli jsme se tam jeste v nedeli s Mildou zajet podivat, ale ona pry ze jede na nejakou svatbu a vrati se az v pondeli. V nedeli rano nahodou Milda vylezl podivat se, jak je venku a koho nevidi, Febe byla ve vedlejsim pronajatem domku zastavit se za dalsimi nestastniky, jako jsme my. Pry ze musela prijet brzo, ze to bylo akutni. Tak jsem ji znovu volala v pondeli, neozvala se. nereagovala ani v utery. Ovsem ve stredu, to bylo zrovna posledniho, vsechno bouchlo. Jako velka voda ke mne vtrhnul David (Zid, u ktereho jsme byli docasne ubytovani uz skoro tri tydny) a oznamil mi, ze Febe za nas od zacatku co tu jsme nezaplatila ani dolar, stejne tak za ostatni ve vedlejsim zrekonstruovanem apartmanu a ze pokud mu vecer neprinese zalohu aspon 1000 dolaru, musime se sbalit a vypadnout nebo si zaplatit dalsi noc sami. Tak jsem volala Mildovi, ze pruser, ze nas podvedla stejne jako dalsi lidi a jsme v haji. Volala jsem ji, ze nas chce David vystehovat, at to jde zaplatit. Vecer se tam opravdu objevila, ale prinesla malo a jela shanet dalsi penize. My jsme jen cekali, vecer jsme ji zase volali, vzal to David, ze mu dala jen 500, ale ze do zitrka tam muzeme zustat, ale pokud neprinese zbytek, vystehuje nas. Ona slibila, ze penize prinese, potom jsem ji dokonce potkala, jak sice se zpozdenim, ale dorazila, jak bylo smluveno na 13.00.

Rikali jsme si, ze na ni vymyslime novou taktiku, kdyz chodi a nosi penize, budeme se tvarit, ze ji vse verime. Jenze potom tam zase vtrhnul David, ze vcera byl humanni, ze nas tam nechal, ale dneska opet prinesla malo a do setmeni se musime sbalit. Byl naprosto nekomrpomisni, takze kdyz jsem opet volala Mildovi, uz jsem nas opravdu zacala balit. David me tam ale nechtel ani nechat, nez se Milda vrati z prace, ikdyz bylo jasne, ze sama vsechny zavazadla absolutne nemuzu odnest. Penize za noc si vzit nechtel, pokud si nezaplatime az do nedele, protoze by mu unikly ksefty na vikend. Milda uz den predtim napsal na couch-surfing, ze jsme ve stavu nouze, jestli by nas nekdo nevzal, ale taky kontaktoval od svyho kamarada jeho kamarada Kanadana jeste den predem, jestli bysme nemohli k nemu pripadne na par noci jit, nez si neco najdem. Vzhledem k situaci jsem mu zavolala, ze tu zustat nemuzeme a domluvili jsme se, ze nas k sobe vezme. Tak uz jsem byla sbalena a cekala, az se vrati Milda. David prisel a kdyz videl, ze mame sbaleno, sklidnil se a uz me nevyhazoval, dokud se Milda nevrati. Mezitim se mi podarilo zkontaktovat Febe a pozdeji se taky stavila. tak jsem ji rekla, ze chceme vratit penize, ze znova zazivat tyhle nervy a cekat, az nas David vyhodi na ulici nehodlam. Tak jsme se vsichni pustili do debaty. Ona vlastne prinesla penize na dalsi noc a jemu dalsi zalohu. Mezitim prisel Milda a domluvili jsme se, ze s ni uzavrem dohodu a pen ize nam bude splacet po castech, cimz ji to dost ulehcime. Ona nam totiz chtela vracet celych 1050 dolaru, ktere jsme ji dali za oba mesice i s tim, ze uz za nas vlastne mesic zaplatila plus dalsi noci. Jenze tohle si ona jaksi neuvedomuje. Tohle proste nikdo z nas nedokaze pochopit, jak ona, podvodnice nas vlastne jeste preplaci. Zaplatila za nas sest noci v hotelu a jeste nam chce vracet vsechny penize. Domluvili jsme se, ze od ni budeme chtit 700. Zkratka, my vsichni ji mame za blbce. David i ostatni, protoze prvni noc, kdyz jsme zjistili, ze za nas vubec neplatila, tak jsme mysleli, ze uz ji neuvidime. Uz jsme se se rozloucili s nasimi ppenezy a ona se tam zase zjevila. Navic jeden clovek z vedlejsigho apartmanu pry zjistil, ze ma knihu, kde ma spoustu takovych smluv, ktere s nama podepsala na stejnou adresu a napovidala uplne to samy. A ona se pak zjevi a nosi penize. Sice po troskach, ale nosi. Tomu uz ale vubec nikdo nerozumi. Varianta, ze nabizi apartman vic lidem stejne jako nam a vybira od nich penize nas sice na zacatku taky napadla, ale jak jsme videli, ze za nas plati hotel, zase jsme ji vyloucili. Je jasne, ze neni normalni. Ma zrejme nejake dluhy a timto nejak chtela prijit k penezum, coz se ji nepovedlo a ted plati jeste vic. Protoze pokud nas chctela okrast, to teda moc dobre holka nedela. Tak jak tak nas to ale stalo strasny nervy, a ikdyby se nam podarilo dostat nase penize zpatky, urcite to za tyhle nervy nestalo. V nedeli jsme se prestehovali do noveho. Dostali jsme kontakt od holek, ktere tu byli na nekolik mesicu na jare, nez se presunuly do Vancouveru. Nase nova domaci Whitney se zda byt docela v pohode, aspon nabizi docela slusne bydleni, oproti tomu, co jsme videli, kdyz jsme zacinali. Zkratka meli jsme smulu a kdybysme nebyli u Sharon, ale v hostelu, urcite bysme nemohli tak dlouho cekat a byvali bysme se Febe vyhnuli. Ale jak se rika, ze vsechno zly je k necemu dobry, plati to i obracene, takze jsme si vlastne sami zavarili. Taky hodne zalezi na stesti, coz jsme tentokrat nemeli. Ale tak treba priste:-) Ted uz vypada, ze je konec temto utrapam a muzeme zacit zase od zacatku:-)