Svatba v Banffu

Podobne jako v Torontu, zkousi se Milda uplatnit i jako fotograf, aby privydelal nejake dalsi penize.

Takze hned jak jsme se presunuli do Calgary a vyresili bydleni, zacal Milda soubezne s hleanim prace inzerovat nabidky na foceni. Ze zacatku to vypadalo moc dobre, ozvalo se priblizne pet lidi, kteri meli zajem. Jenze jsme se radovali predcasne, vzdycky z toho nejak seslo.

Ozval se ale jeden clovek, ktery mel zajem o foceni svatby. Bangu, Nigerijec zijici v Kanade asi osm let, planoval s pritelkyni Danou svatbu v Bannfu. A protoze Milda si stanovil honorar na zdejsi pomery hluboce pod prumerem, nabidli se Bangu s Danou, ze pujceni auta zajisti na vlastni naklady a ze tam muze vzit i me!!!! Coz bylo presne to, co jsem chtela. Udelat si jednodenni vylet do Banffu s dopravou zdarma, kdo by to nebral!! Byla jsem uplne natesenena a hodlala jsem si zajistit toto datum v praci, abych o takovou prilezitost neprisla.

Svatba se mela konat 16. cervna. V ten den rano Milda vyzvedl auto z pujcovny a vyrazili jsme.

Banff je asi hodinu a pul cesty od Calgary. Pred vstupem do Banffu jsme zaplatili vstupni poplatek a zamirili do mesta. Mesto samotne pusobi trosku podobne jako evropska horska mestecka. Domky s obchudky v podobnem stylu a to vse obklopene Rocky Mountains.

Auto jsme zaparkovali v Cascade gardens, kde se obrad mel odpoledne kolem pate hodiny konat.

Vyrazili jsme do mestecka. Jako prvni jsme si prosli prehlidku veteranu, ktere zrovna pri prilezitosti nejake akce vystavovali mistni fandove. Nektera auta byla opravdu krasna, jina byla tak nejak "vylepsena" modernimi nahradnimi dily, cimz podle nas akorat zmrsili kouzlo historie. Ale proti gustu.... U veteranu prodavali hot dogy, tak jsme si dali. Jeste jsem pripomnela Mildovi, aby si dal pozor, aby se nezaspinil od hortice. Pozdeji cestou ve meste jsem zjistila, ze mam na bunde docela slusne od hortice zadelano sama. Proste sikovna.

Protoze jsme nemeli az tolik casu, rozhodli jsme se, ze se vydame na kratsi okruh podel reky. Zezacatku to bylo jeste v pohode, ale potom nejak zacalo pribyvat blata a velkych kaluzi, ktere skoro nebylo jak obejit, protoze zdejsi lesy narozdil od nasich, jak jsme zvykli, jsou tak trosku jako dzungle, proste neudrzovane, takze stromy jsou tam vsude, jak popadaji a les ma spis pralesovity raz.

Takze kdyz jsme si pekne zablatili boty a ja si jeste o vetev roztrhla puncochace, usoudila jsem, ze takhle to asi dal nepujde a zabalili jsme to. Taky jsme kousek dal zjistili, ze je cesta vlastne uzavrena. Kveten byl totiz docela destivy a bylo to podle toho dost znat. Tak jsme to otocili a vydali se smerem k zahradam a blizkemu vodopadu. Byla jsem docela nastvana, jak budu reprezentovat na svatbe v zablacenych botech, s dirou v puncochacich a zakydanou bundou od hortice. Potom me to ale preslo, kdyz jsme cestou k vodopadu narazili na nejake hriste, kde jsme videli plno malych "svistu". Vsude to piskalo a nejaci lidi je tam okonce krmili susenkama, takze se jich tam rojilo docela hodne a byli strasne roztomili. Oni to teda vlastne svisti nebyli. Jak jsme pozdeji zjistili, byla to ground squirrel, neboli pozemni veverka. Tak jsme je taky zacali krmit a fotiti si je a byla sranda, jak po nas skoro lezli, panackovali a rojili se kolem nas. Kdyz jsme se vyblbli, pomalu jsme se presunuli do zahrad a uz jsme ocekavali prijezd svatebcanu.

Nejdriv prijel  zenich a postupne pribyvali dalsi svatebcani. Seznamili jsme se i s oddavajicim, takovy sprymar:-) Nakonec dorazila nevesta a uz se schylovalo k obradu. Milda se ujal role fotografa a ja mu tak trosku asistovala. Byl to civilni obrad, takze trval rozumnou dobu. Po nafoceni spolecnych fotek s zenichem a nevestou a ruznych skupinovek se odebrali svatebcani do restaurace a zustali jsme tam jen my ctyri na foceni portretu. Obcas jsem asistovala s osvetlovanim, tak jsem snad mela taky nejake zasluhy:-) Dana s Bangu nas jeste navic pozvali i na svatebni veceri, takze ikdyz jsme je upozornovali, ze nejsme moc vhodne obleceni, s potesenim jsme pozvani prijali. Sice jsem si rikala, ze na svatbe v usmudlanych teniskach, roztrzenych puncochacich a bunde od hortice jsem jeste nebyla, ale vsechno je jednou poprve:-)

Jeste je potreba dodat, ze cernemu zenichovi kontrastovala bila nevesta, takze pro fotografa mozna trosku orisek, ale Milda si s tim uspesne poradil. Svetla zrzava modrooka blondynka s cernochem, tomu rikam povedeny parecek. Ale sluselo jim to:-)

Po nafoceni portretu jsme se presunuli do restaurace Maple Leaf. Byla to docela mala svatba, takze jsme vsichni sedeli u stolu pobliz baru, pricemz zbytek restaurace byl normalne obsazeny dalsimi navstevniky. K jidlu jsme si kazdy vybrali, co jsme chteli. Ja si dala grilovaneho lososa s nudlemi a zeleninou a Milda si dal grilovanou panenku. Dala jsem si i vytouzenou sklenici vina. Ano tady v Kanade nepiju kazdy den:-)

Pokud jde o hosty, byli tam dva bratri od Dany - dvojcata, a kamaradi. Byli moc sympaticti a dobre se nam s nima povidalo. Uz ale na obradu me zaujalo predevsim cerne osazenstvo. Cernsky s vysokymi podpatky, v upnutych satech, ve kterych jim vynikalo jejich pozadi podobne, jak je zname z ruznych videoklipu, plus nektere mely i efektni kloboucek, obrovske napadne sperky, pestrobarevne saty nebo afro na hlave. Proste vypadaly naprosto skvele a byly i dost fotogenicke, takze z toho vznikly pekne portrety a my jsme radi, ze jsme se takove pro nas nevsedni svatby mohli zucastnit. Dana s Bangu jsou hrozne mili, stejne tak jejich pratele, takze jsme si svatbu dost uzili a vraceli jsme se do Calgary az po desate vecer. Svatba skoncila pomerne brzy, dokonce jsme ochutnali i vyborny svatebni dort!! Obaleny marcipanem; to miluju:-P

Nakonec jsme se se vsemi rozloucili, podekovali jsme Dane a Bangu a do Calgary jsme se dostali az nekdy po dvanacte. Rozhodne zajimavy a ojedinely zazitek:-)))