Calgary

Kdyz jsme pristali na letisti v Calgary, uz jsem vedela, ze se mi tu bude libit. Vsechno takove utulnejsi a cistsi, stejne tak jako prvni pocity z mesta, kdyz jsme se tam vydali autobusem z letiste a pak na C-train. Prvni dny u Roxanne, kdyz jsme jeste hledali bydleni, jsem prekonavala chripku.  Asi to bylo z celkove unavy po cestovani, a noci stravene na letisti, kde jsem se zrejme nachladila. Zvlastni, ze studenou zimu v Torontu a vitr od Ontaria jsem ustala bez problemu a tady me to nejak dostihlo. Asi i zmena prostredi.

Ze zacatku jsme moc casu na prohlizeni mesta nemeli, ale kdyz jsme se zabydleli u Maureen a zacali hledat praci, prubezne jsme se nekam podivali. Calgary je docela velke mesto, ale presto na me porad pusobi ve srovnanim s Torontem jako vesnice. Centrum je docela mensi, tvori ho vyskove budovy, mrakodrapy a vyhlidkova vez primpominajici CN Tower, ale v mensi podobe. Dal od centra uz jsou jen ctvrte plne malych domku.

Pokud jde o verejnou dopravu, to je docela peklo. Rikaji to i obyvatele Calgary, ze je mozna nejhorsi v Kanade vubec. Mestem projizdi C-train, neco mezi tramvaji a metrem. Vyhodou je, ze urcity usek vedouci pres cele centrum, je zdarma. Tim to ale konci. Jizdne je tu hodne drahe a pokud si clovek nekoupi mesicni jizdenku, vychazi i draz nez v Torontu. Sice tu plati 90 minutovy interval, ale to je docela vysmech s temi jejich intervaly. Pokud je potreba dostat se nekam, kde uz nejezdi vlak, je potreba prestoupit na autobus. Jenze tam jsou intervaly treba 30 minut nebo i vic, na zastavce nejsou zadne jizdni rady, clovek se proste nic nedozvi. Jezdit tu v zime a cekat v minus 30 stupnich na zastavce, to musi byt opravdu radost... Takze kdyz jsem v prvnich dnech hledali bydleni a jezdili po meste, docela jsme si "uzili". V tomto pripade je na miste si rict Zlate Toronto!!!!! A to jsme tam jeste nadavali. Ano, muze byt i hur:-) Je sice pravda, ze na tomto kontinente verejna doprava nema takovou tradici a vlastne tu vznikl automobilovy prumysl, ale stejne. Lidi tu verejnou dopravu vyuzivaji, jen se na ne nebere takovy ohled jako u nas v Evrope. 

V Calgary se mi zatim nejvic libi The Prince Island, kde jsme se byli podivat hned po zabydleni u Maureen. Podel reky Bow je docela pekna prochazka a na ostrove, kde je hezky park plny hus a dalsich ptaku, se v lete konaji vselijake festivaly. Meli jsme docela stesti, protoze kdyz jsme se blizili k ostrovu, uvideli jsme bobra. V centru mesta jsme to opravdu necekali a nebyli jsme jedini, kdo si ho fotil. Bobri jsou v Kanade chraneni, je to jejich narodni zvire a hodne si na nich zakladaji. Okusovani stromu resi tak, ze je proste oploti. Takze prezije strom i bobr:-)

Ve meste maji pesi zonu, coz jsme v Torontu nevideli. Je docela pekna, plna ruznych obchudku atd. 

Calgary je hodne mlade mesto a je to i videt. Spousta veci tu teprve vznika, buduji nove cesty kolem nabrezi a stale se tu neco opravuje. Prodluzuji i trasu C-trainu, ale davaji si docela nacas. Skoda, ze bude hotova az pristi rok, jinak bysme ji vyuzili, kdyz jsme byli u Roxanne, protoze cekani na autobus je obcas o nervy.

Na couch surfing party u Roxannne jsme se seznamili s Kim, kterou jsme puvodne zadali o bydleni na prvnich par dni, ale ona nemohla. Potom jsme se s ni spojili a vzala nas do blizkeho narodniho parku Weaselhead. Jednou nas taky vzala na really asi hodinu od Calgary, pobliz Rocky Mountains, kde zavodil jeji kamarad, ktereho prisla podporit. Akorat pocasi bylo docela blby. Byla zima a prselo, ale dve kola zavodu jsme dali.

Jednou o vikednu nam Maureen rikala, ze na 4th street se kona Lilac festival, at tam urcite jdeme. Cela ulice byla plna stanku jak s jidlem, tak i vselijakych vyrobku, obleceni, ale zaznel tam i tanec a zpev. Videli jsme brisni tanecnice, budouci kanadske rockery;-) a nejaky soubor z Chille s jejich narodnimi tanci a pisnemi. Pokud bude v Calgary vic takovych festivalu, nudou tu snad neumreme:-)

Potkali jsme tam farmare, ktery prodaval pecivo a sirup z jejich farmy a kdyz jsme mu rikali, ze setrime a hledame praci, hned nam nabidl, ze by nas zamestnal. Tak jsme s nim zustali v kontaktu.

U Maureen jsme si docela zvykli, kdyz je potreba, vezme nas nekam na nakup, protoze nejbliz mame obchod asi 25 minut chuze a ne vsechno je tam levne. Taky nas vzala do Value Village, coz je jeji oblibeny obchod, vlastne takovy mega second hand, kde nakupuje svoje sosky a dasli blbosti. Da se tam levne poridit obleceni a protoze Maureen ma jako duchodce slevu 30%, nakoupili jsme si nejake zakladni obleceni na leto, protoze tu skoro nic sebou nemame. Tak mam zatim jedny saty, silene barevnou sukni, kterou Milda pokrtil jako LSD sukynku, kalhoty, kratasy a platene tenisky, protoze v tech zimnich botech se uz opravdu nedalo vydrzet;-)